Jak antisociální porucha osobnosti eskaluje poruchy způsobené užíváním návykových látek

[Paracelsus]

Nová studie se zabývala složitými vztahy mezi antisociální poruchou osobnosti (ASPD) a poruchami způsobenými užíváním návykových látek (SUD) a nabídla nový pohled na vzorce asociací, které již dlouho zajímají výzkumníky. Tento výzkum, publikovaný v časopise Translational Psychiatry, zkoumá, jak ASPD interaguje s diagnózami a závažností poruch spojených s užíváním alkoholu, konopí, kokainu, opioidů a tabáku. Výsledky studie mají významný význam pro lepší pochopení souběžného výskytu těchto stavů a mohly by ovlivnit budoucí přístupy k léčbě.

ASPD je psychiatrická porucha charakterizovaná manipulativním, impulzivním a často agresivním chováním s výrazným nedostatkem výčitek svědomí. Tato porucha je neúměrně častá u osob trpících SUD. Předchozí výzkumy totiž ukázaly, že zatímco ASPD se vyskytuje přibližně u 3,6 % běžné populace, lze ji nalézt až u 81 % osob, které se potýkají s užíváním návykových látek. Toto ohromující překrývání upozorňuje na potřebu podrobnějšího zkoumání toho, jak se ASPD vzájemně ovlivňuje s různými formami závislosti.

Studie, kterou vedl tým výzkumníků z Yaleovy univerzity a dalších významných institucí, se zaměřila na 1 660 osob s diagnózou ASPD a porovnávala je s kontrolní skupinou 6 640 osob. Účastníci byli vybráni na základě odpovídajících kritérií, jako je pohlaví, věk a rasa, aby se kontrolovaly demografické faktory, které by mohly ovlivnit výsledky. Cílem bylo prozkoumat vztahy mezi ASPD a pěti typy SUD: poruchami způsobenými užíváním alkoholu (AUD), konopí (CanUD), kokainu (CocUD), opioidů (OUD) a tabáku (TUD).

Jedním z klíčových zjištění studie byla silná souvislost mezi ASPD a diagnózou a závažností AUD, CanUD a TUD. Například u osob s ASPD byla téměř dvakrát vyšší pravděpodobnost, že jim bude diagnostikována porucha způsobená užíváním alkoholu (s poměrem šancí 1,89), a více než dvakrát vyšší pravděpodobnost, že jim bude diagnostikována porucha způsobená užíváním konopí (s poměrem šancí 2,13). ASPD byla sice spojena i s poruchami způsobenými užíváním kokainu a opioidů, ale tyto souvislosti neprošly přísnými statistickými testy, které jsou nutné k jejich potvrzení s vysokou jistotou.

Výzkumníci také zkoumali specifická diagnostická kritéria pro SUD, jako je nebezpečné užívání, abstinenční příznaky a pokusy o odvykání. Pozoruhodné je, že kritérium "nebezpečného užívání" bylo konzistentně spojeno s ASPD u všech zkoumaných látek. To naznačuje, že jedinci s ASPD mají tendenci se při užívání látek chovat nebezpečně, a to bez ohledu na typ drogy. Studie však překvapivě zjistila, že pokusy přestat užívat kokain byly nepřímo úměrné ASPD. Jinými slovy, lidé s ASPD se méně často pokoušeli přestat užívat kokain ve srovnání s lidmi bez této poruchy.

Tento objev vyvolává důležité otázky o motivaci a chování osob s ASPD ve vztahu k užívání návykových látek. Způsobuje impulzivní povaha a snaha riskovat u jedinců s ASPD menší pravděpodobnost, že přestanou s návykovými látkami, nebo existuje něco specifického v souvislosti s kokainem, co toto chování ovlivňuje? K odhalení psychologických a neurobiologických mechanismů, které jsou ve hře, bude zapotřebí dalšího výzkumu.

Zjištění studie zdůrazňují složitost komorbidity ASPD a závislosti na návykových látkách. Zkoumáním různých vzorců SUD u osob s ASPD nabízí výzkum cenné poznatky, které by mohly pomoci klinickým lékařům vyvinout cílenější intervence. Například léčebné programy se možná budou muset více zabývat zvýšeným rizikem nebezpečného užívání u pacientů s ASPD a také jedinečnými problémy, které představují některé látky, jako je kokain.

Dalším pozoruhodným aspektem studie bylo její zaměření na závažnost SUD. Zjistila, že asociace mezi ASPD a diagnózami SUD byly silnější než asociace založené na závažnosti poruchy. To naznačuje, že ASPD může být těsněji spjata s tím, zda se u člověka vyvine závislost, než s tím, jak závažná tato závislost je.

Celkově tento výzkum představuje důležitý krok vpřed v pochopení dvojí problematiky ASPD a SUD. Tím, že vrhá světlo na odlišné způsoby interakce těchto poruch, připravuje půdu pro budoucí studie, které by mohly zpřesnit diagnostická kritéria a zlepšit výsledky léčby. Jak autoři studie poznamenávají, "personalizované intervence zaměřené na podtypizaci založenou na mechanismu" by mohly vést k lepší péči o osoby, které se potýkají jak s ASPD, tak s poruchami užívání návykových látek.

Další podrobnosti naleznete v plném znění článku zde: https://doi.org/10.1038/s41398-024-03054-z (clearnet).

Pokud vás podobné publikace zajímají, reagujte a zanechte komentář. Bude to pro mě znamení, abych pokračoval.

 

[Osmosis Vanderwaal]

V porovnání s ostatními, které znám, dělám hodně kokainu. Kokain je dočasný lék na antisociální poruchu osobnosti. Když jsem na kokainu, tak se prostě s každým bavím. Málokdy mluvím s někým, koho neznám, pokud si nedám kokain. Býval jsem 25 let alkoholikem, ale moje játra nejsou zdravá. To způsobil kokain a alkohol. Neměl jsem žádný problém přestat pít. Jen jsem ho vyměnil za pervitin. Nemám diagnostikovanou žádnou poruchu, ale ani jsem se o to nesnažil.

 

[Paracelsus]

Děkujeme vám za sdílení vašich zkušeností.

Kokain dočasně zvyšuje hladinu dopaminu, díky čemuž se lidé cítí energičtější, sebevědomější a společenštější. Tyto účinky mohou usnadnit společenské zapojení, čehož jste si všimli i ve svém chování. Tento pocit zvýšené společenskosti je však krátkodobý a následný pád často vede k úzkosti, podrážděnosti nebo odvykání, což případně posiluje cyklus jeho užívání, abyste znovu získali tuto dočasnou sebedůvěru.

Je důležité si uvědomit, že ačkoli se kokain může zdát jako "řešení" potíží se sociální interakcí, jeho dlouhodobé účinky mohou být škodlivé.

Zmínili jste se, že kokain zřejmě pomáhá s tím, o čem si myslíte, že by mohlo jít o antisociální tendence, ale je třeba rozlišovat mezi skutečnou antisociální poruchou osobnosti (ASPD) a sociální inhibicí nebo úzkostí. ASPD zahrnuje trvalé nerespektování práv druhých, často s manipulativním, podvodným nebo agresivním chováním, zatímco sociální úzkost nebo obecná plachost se týká spíše nepohodlí ve společenském prostředí.

Zaznamenali jste přechod od alkoholu k pervitinu, což lze považovat za substituci návykových látek. Jedná se o běžný jev u lidí, kteří přestanou užívat jednu látku, ale nadále hledají úlevu nebo stimulaci u jiné. Pervitin, podobně jako kokain, působí jako silný stimulant a dlouhodobé užívání může mít ničivé fyzické a psychické účinky - někdy dokonce závažnější než alkohol.

Vzhledem k tomu, že jste již zaznamenali poškození jater alkoholem, přechod na jiné látky vaše zdraví neochrání. Například kokain je náročný na srdce a oběhový systém, zatímco pervitin má vážné následky pro mozek, kardiovaskulární systém a další orgány. Užívání více drog také zvyšuje riziko předávkování, kardiovaskulární zátěže a dlouhodobého zhoršení duševního zdraví.

Pokud vás zajímá hodnocení duševního zdraví, není určeno k tomu, aby vás soudilo, ale aby poskytlo vhled do vašich vzorců myšlení, chování a emocí. Pokud se obáváte soukromí nebo odsouzení, existují důvěrné a nestigmatizující způsoby, jak se zapojit do služeb duševního zdraví.

 

[Osmosis Vanderwaal]

S tím vším samozřejmě souhlasím. O své duševní zdraví se v tuto chvíli příliš nestarám. Mám kopii standardního testu, který by měl člověk podstoupit k posouzení duševních poruch, a jediné, co nebylo mými odpověďmi vyloučeno, byla hraniční porucha osobnosti, což je poměrně nejednoznačná diagnóza. Jsem si vědom toho, že výměna alkoholu za pervitin nic neřešila. Myslím si však, že je fér říct, že mi to prodloužilo život. Během 18 měsíců jsem podstoupil 3 laparoskopické operace, abych podvázal esaughageální varixy. Rozhodně jsem byl blízko smrti. Teď už jsou to 2 roky, co jsem musela do nemocnice,
. Játra jsem si zabíjela alarmujícím tempem a teď jim dávám pauzu a nechávám plíce ledviny srdce a další orgány dohnat. Nikdy jsem nečekal, že budu žít tak dlouho. Ani jsem nechtěl.
Je dost možné, že jednoho dne můjmanželpoužije tento účet, aby vám všem řekl, že jsem mrtvý. Ať je známo, že jsem si byl vědom následků. Rozšířil jsem toto sémě široko daleko a můj odkaz nesu dál. Mé primární instinktivní povinnosti jsou splněny.